Jeden z nejoceňovanějších přakladů I-ting do západních jazyků (v tomto případě do němčiny) vytvořil v roce 1920 Richard Wilhelm.
Zde je jeho komentář k překladu:
Když se po čínské revoluci (v roce 1911) stal Tsiangtau místem pobytu řady nejvýznamnějších čínských učenců staré školy, seznámil jsem se s jedním z nich jménem Lau Nai Süan, který mi poprvé zpřístupnil tajemství Knihy proměn. Společně jsme se dali do práce. Vysvětloval mi text čínsky a já jsem si dělal poznámky. Pak jsem si pro sebe přeložil text do němčiny. Potom jsem svůj německý text přeložil bez čínské Knihy proměn zpátky do čínštiny a Lau Nai Süan porovnával, jestli jsem ve všech bodech vystihl to pravé. Pak byl německý text ještě stylisticky tříben a probírán v jednotlivostech. Takovým způsobem jsem jej přepracoval ještě třikrát až čtyřikrát a připojil nejdůležitější vysvětlení. Tak překlad narůstal. Dokončen byl – po deseti letech práce – podle následujících zásad, jejich znalost by četbu mohla podstatně ulehčit:
Překlad textu je podán co možná krátce a zhuštěně, aby zprostředkoval archaický dojem, kterým působí čínská předloha.
Aby se proniknutí do díla usnadnilo i neodborníkovi, je nejdříve v první knize uveden text 64 znamení s věcným vysvětlením. Je dobré pročíst se nejprve touto částí k myšlenkám, které obsahuje, aniž by se člověk nechal rušit světem forem a obrazů. Sledujte např. Tvoření v jeho postupném rozvoji, vykresleném mistrovskou rukou v prvním hexagramu, a napoprvé se smiřte s tím, že se tu prostě objevují draci. Tímto způsobem lze získat představu o tom, co je čínská životní moudrost schopna říci o různých životních situacích.
Ve druhé knize následují vysvětlení, proč to tak všechno je. Je zde shromážděn nejdůležitější materiál k pochopení struktury znamení, ale předloženo je pouze to absolutně nezbytné, a pokud to bylo možné, jen nejstarší texty, jak jsou sepsány v dodatcích, tzv. Deseti křídlech. Křídla byla podle možností kvůli snazší přehlednosti rozdělena do textu; jejich věcné údaje byly použity již v komentářích v prvním díle. Jestliže tedy chceme proniknout do hlubin vědění Knihy proměn, jsou nepostradatelné druhá a třetí kniha (třetí včetně komentářů). Na druhé straně by se vnímavost evropského čtenáře neměla přetěžovat přílišným množstvím nezvyklého najednou. Jedno mohu pronést jako pevné přesvědčení, že totiž každý, kdo si povahu Knihy proměn skutečně osvojí, bude obohacen zkušeností a opravdovým pochopením života.
Richard Wilhelm (1923)
(Z knihy: I-ťing – Richard Wilhelm – str. 23-24)
V češtině vydalo nakladatelství Portál.
Předmluvu k prvnímu vydání napsal Carl Gustav Jung zde
———————————————————————–
Významným českým překladem je bezesporu podání Oldřicha Krále:
Oldřich Král o Knize proměn (slovo překladatele):
Znovu a znovu se vracím ke Knize proměn – jako čtenář, jako překladatel. Pokaždé se mnou rozmlouvá ten starý text nově. Podstatou jeho čtení je různočtení.
Dokonce hned to první klíčové slovo – „proměny“, jež nese ve svém názvu, znamená právě tak „změnu“ jako „stálost“, právě tak stálost jako „lehkost“. Dvojznačnost slov, kterou Hegel podmiňoval schopnost jazyka vyjádřit ony hlubší, nefilozofickým jazykem nevýslovné pravdy, je tu překonána.
Trojjediný význam toho čínského slova vyjadřuje tři aspekty textu, jímž staří Číňané před třemi tisíci lety zapsali svět do symbolů, v jejichž chování jako by se v zázračné zkratce opakoval pozornému čtenáři tajemný pohyb života jako událost a dění smyslu. Ano, hovořím o chování symbolů jako by to byly živé organismy a nikoli jen pasívní znaky věcí. Hovořím o chování symbolů Knihy proměn v duchu té filosofické mentality jejích autorů a vykladačů, kteří tu knihu brali jako svého druha a přítele, jako živou bytost, s níž je dobré rozmlouvat o věcech veřejných i soukromých.
Co je dobré, je i krásné.
Na počátku čínské civilizace tak stojí obrazný text, jehož výsostným důvodem byla vůle k porozumění a jehož předpokladem byla schopnost dialogu.
Čouské Proměny (Čouové nastolili svou vládu kolem roku 1127 př. n. l.) se vynořují z šerého dávnověku jako symbolický vzorec světa, který měl člověku pomáhat hlouběji nazřít existenciální situaci, jasněji porozumět její vnitřní dynamice a odpovědněji se rozhodnout. Toto nazření, porozumění a rozhodnutí – to je to, co leží mezi otázkou a odpovědí jako hraničními kameny této Velké hry.
V této Velké hře se hraje na šachovnici o 64 polích, o 64 hexagramech, pokaždé znovu a jinak založených na vnitřně souvislé sestavě šesti proměnných čar. Do 64 hexagramů tvůrci Knihy ustavili univerzální obrazec světa, jeho bytí a žití. A to je ten první aspekt Proměn, jejich ontologická a kosmologická podstata.
Z takto ustálené proměnnosti čar se však odvíjí proměnnost dějinné jedinečnosti, jedinečnosti jsoucna a individuálního lidského bytu. To je zařízeno tak, že proměnlivost výpovědí Knihy se nevyčerpává oněmi dvěma stálými opozicemi čar plných (nepřerušených, tvrdých, aktivních, jangových) a čar zlomených (přerušených, měkkých, pasívních, jinových). To je zařízeno tak, že ona jednou provždy daná, stálá proměnnost 64 kombinací se zmnožuje „náhodnou“ jedinečností situace toho „vrhu“ čar, ve kterém se tytéž čáry jeví jednou jako silné (starší, vypovídající), podruhé jako slabé (mladší, němé).
Porozumět situaci podle hexagramů a čar Knihy proměn, to je především porozumět sám sobě. A to je ten třetí aspekt Proměn, ta jejich „lehkost“. Lehkostí rozuměj nenásilí, prostupnost, splývavost toho způsobu čtení, který je této Knize vlastní. Je to čtení oboustranné, obousměrné. Je to čtení, ve kterém čtenář a kniha si snadno mění místa; je to čtení, v němž pozice čtenáře a knihy je ambivalentní; je to čtení, při němž nikdy není s určitostí dáno, kdo je čtenář a kdo je kniha, kdo je ten, který čte a kdo je ten, co je čten. Je to jiné čtení nežli je to, na něž jsme uvyklí. Je to jiné čtení.
Tak se stala tato kniha víc nežli posvátným textem. Tak se stala tato kniha něčím, co prostupuje veškeré dálněvýchodní myšlení, co zakládá síť jeho cest i rytmus jeho kroků. Tak se mohla stát knihou stejně magickou jako filozofickou, symbolickým analogonem, na němž vyrůstají pokusy uchopit svět jako astrologicky srozumitelné tělo kosmických znamení, právě tak, jako pokusy uchopit lidské tělo jako medicínsky srozumitelný svět energických bodů a cest.
Na počátku v tomto jiném světě nebylo slovo, ale rozhovor.
Oldřich Král
__________________________________________
Dalším velice zajímavým překladem je Ilustrovaná Kniha proměn od R. L. Wing s ilustracemi Dan Zhang
(Wing přeložila I-Ting z čínštiny do angličtiny. Do češtiny přeložila Stanislava Vitoňová)
Kromě zajímavě a moderně pojatého překladu představuje Ilustrovaná Kniha proměn ojedinělou možnost proniknout k významu tohoto klasického díla: na základě myšlenky propojení pravé a levé mozkové hemisféry nám intuitivnějšímu pochopení významu hexagramů nabízí čínské kaligrafické obrazy (každý z nich zachycuje náladu nebo atributy situace reprezentované daným hexagramem). Jedná se v mnoha směrech o povedené dílo, které přibližuje Knihu proměn čtenářům / hledačům, kteří pro rozhovor volí raději civilnější jazyk. Ilustrace pak pomáhají pochopení, či uchopení jednotlivých výroků. Velký formát pomáhá umocnit příjemnou atmosféru rozhovoru.
Vydalo nakladatelství Synergie.
___________________________________________________
pokračování připravujeme…
